***SANDRATE***

KDE JE VŮLE, TAM JE I CESTA.

Jsem zpět!

Jedenáctá kapitola

Konečně - po tak dlouhých a únavných potížích s počítačem - jsem schopna přidat novou kapitolu. Mé dík patří Cissy, která se obětovala, aby mi pomohla s přeposíláním. Díky, Cissy. Tuhle kapitolu věnuji tobě a taky Bernince, která se také nabídla jako dobrovolnice.

Užijte si kapitolu.

Sandrate

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Bylo by to téměř dokonalé prázdninové ráno, kdyby v Bradavických žalářích nevzbudila Severuse Snapea rodinná sova. Ťukala v půl sedmé na okno tak dychtivě, až ho nakonec přece jenom donutila vstát. Komu by se to taky chtělo deset minut poslouchat, že?

Tak tedy vstal. Sice se zavrčením, ale přece. Divil se, co to může být za kravinu, když je teprve půl sedmé, ale pak mu došlo, že rodinné sovy nosí pouze ty nejdůležitější informace týkající se členů rodiny. Ihned si vzpomněl na svou mladší sestru – Melanii.

Neměl ji rád. Vždy mu překazila plány, a dokonce způsobila, že si ji otec oblíbil více než jeho. A to byla dívka, pro Krista Pána!

Pche! Jako by na ženskejch záleželo!‘ odfrknul si. Vždy to byla povinnost mužů – přenášet rodinné jméno na další generace a najít si vhodné ženy, které by je porodily. Ženy byly jen ubohý doplněk, který se ukazuje na veřejnosti. Použitelné na početí potomstva, poté byly jen na obtíž. Takhle o nich přemýšlela polovina čistokrevných – a z dobrých důvodů. A on samozřejmě taky.

Otevřel okno a převzal si od Alturga dopis. Alturgus na nic nečekal a odlétl. Severus přešel k nočnímu stolku a vyndal ze šuplíku nůž. Tím rozřízl dopis, aby si ho mohl přečíst.

A jak správně hádal, týkalo se to jeho sestry Melanie. Dopis mu oznamoval, že se vrátila z cizí země zpátky do Anglie, a že se ubytovala poblíž Prasinek. Přesněji řečeno – v jejich letním sídle. Bude si k ní muset zajít na návštěvu, aby ji upozornil na pár maličkostí. Už nebude mít tak volný čas, jen ať se taky trošku nadře. Pro začátek mu může přinášet informace, co je nového. A rozhodně si ji bude hlídat, už nedovolí, aby zas utekla, obzvlášť ze země.

Sice o ní několik let neslyšel, ale občas se podíval na rodokmen Snapeů, aby věděl, co se změnilo. Nevypátral žádnou změnu od té doby, co ji otec schoval, tudíž nemá rodinu a stále náleží jemu. Tentokrát toho hodlá náležitě využít.

S pocitem, že už neusne, se převlékl do denního oblečení. Snídaně se sice už začíná podávat, ale nic se neskazí tím, že promyslí plán. Nakonec se rozhodl, že k Melanii půjde ještě před obědem, aby to měl z krku co nejdřív.

 

Šel Naturovou uličkou přímo do letního sídla Snapeů. Celou cestu od Bradavic šel pěšky, aby si to mohl pořádně promyslet. Tak nějak tušil, že z toho nebude nadšená, ale přece jenom, nemá možnost se bránit. Jedině, že by byla vdaná, nebo měla potomka. A podle rodokmenu není ani manželkou, ani matkou. Sice tu bylo pár možností, že to rodokmen nezaznamenal, ale to se stávalo jen vyjímečně.

Ani nevěděl, jak vypadá. Za ty roky se určitě musela změnit. Poslední, co si o ní pamatoval bylo, že to byla vyplašená dívka s hnědými vlasy, které měla nakrátko ostříhané tak, že měla jakési mikádo.

Celkově byla plachá a dala se lehce zastrašit. Doufal, že se tohle nezměnilo, jinak by měl menší problémy s jeho plánem.

Prošel krátkou Naturovou, když si vzpomněl, co mu říkal Brumbál. Prý předvčírem v jeho podobě objevil ležet na zemi v bezvědomí Siriuse Blacka. Na chvíli se zastavil. ‚Blacka!‘ Jako by mu předtím nestačil. Ale ne, on se musel vrátit a dál mu znepříjemňovat život. Teď mu to pořádně secvaklo. Brumbál už u Melanie byl. Sice mu řekl, že si musí něco zařídit a potřebuje mnoholičný lektvar s jeho podobou, ale až teď mu docházelo, CO si musel jít zařídit.

Znovu se rozešel. ‚Ale jak to věděl? Mně přišla sova s oznámením až dnes, tak jak?

Všechno co od něj věděl bylo, že na konci Naturové našel ležet Blacka a že ho umístil k důvěryhodné osobě. Ale nemohl pochopit, proč na to nepřišel dřív. Vždyť za Naturovou bylo jen pár domků a dvě sídla. Domky až na dva byly prázdné, čekající na prodej, a sídla patřila Snapeům a rodině jménem Buggsovi, nebo jak se vlastně jmenovali. Ale to bylo také prázdné, protože Pán Zla nedávno zavraždil posledního potomka jejich rodu, Arnolda Buggse.

Došel až nakonec ulice a dal se doprava, přímo naproti sídlu Snapeů. Přešel předzahrádku a mířil rovnou k domovním dveřím, na které zaklepal.

Jak předpokládal, otevřela mu jeho sestra.

„Melanie.“ Pozdravil příkře a bez pozvání vešel dovnitř. Proč by měl čekat na její pozvání, když za chvíli mu to stejně bude znova patřit. Už brzo se jí zbaví.

„Severusi.“ Odvětila překvapeně. Změnila se, viděl to na ní. Už na první pohled poznal, že její chování nebude odpovídat tomu před několika lety. Už nebude ta poslušná holčička, co z něj měla jako malá hrůzu.

„Melanie,“ začal znova. „Přišel jsem ti sdělit jednu věc.“

„Nezměnil ses.“ Povzdychla si. „Něco k pití?“

„Ne, děkuji.“ Odbyl ji.

„Tak cos potřeboval tak důležitého, žes mě po tolika letech přišel osobně navštívit?“

Zlomyslně se ušklíbl. ‚Však já ti srazím hřebínek.

„Jak jsem řekl, přišel jsem ti sdělit jednu zprávu. Týká se to naší rodiny, jak ti již zajisté došlo. Jak jen bych to řekl…“ dramaticky se odmlčel.

„Nech si toho divadla, nemám na tebe náladu.“

„Zkrátka a jednoduše, chci po tobě, abys mi hlásila cokoli, co se tě bude týkat.“

„Co prosím?“ Zeptala se překvapeně.

„Jak říkám, chci o tobě všechny informace. Co se chystáš dělat, s kým se stýkáš, kam půjdeš…“

„Na to nemáš právo, Severusi.“

„Ale mám. Vzpomínáš na zákon o Prvorozených? Teď ho hodlám využít, drahá. Nenechám si tě znovu proklouznout mezi prsty.“ Ledově dodal a přistoupil k ní. Byla rozčilená a v očích jí byl jasně vidět hněv. Natáhl ruku a zvedl jí bradu.

„Je mi úplně jedno, že tě otec poslal do Austrálie, ale teď si zpátky, a podle zákonů patříš mě, co na to říkáš, hm?“

„To, že nic nezmůžeš, už to na mě neplatí.“ Pokusila se odtrhnout jeho ruku, ale neuspěla.

„Informace o rodině jsem si už zjišťoval, Melanie. Nemáš žádnou šanci, jak by ses tomu mohla vyhnout.“

„Ale mám.“ Konečně mu odstrčila jeho ruku. „A teď mě omluv, musím jít zkontrolovat Siriuse.“

„Siriuse? Siriuse? Blacka?“ Ke konci už úplně křičel. „To nemyslíš vážně! Sotva sem přijedeš, už u sebe ukrýváš nějakého vraha. Co pak ses dočista jasna pomátla?!?“

Zbláznila se, ona se musela zbláznit.

„Jakýpak pomátla, prosím tě. Sám jsi ho přece našel před domem, vzpomínáš? A navíc je zbavenej viny, takže si toho vraha laskavě nech!“

Teď si vzpomněl, že pravděpodobně má na mysli Brumbála, když tu nedávno byl. Aby rychle zakryl své zazmatkování, pokusil se jí odporovat.

„Jo, jenže to jsem netušil, že ho tu chceš ubytovat!“

 „A co si o sobě ksakru myslíš ty? Já nejsem někdo, kdo by se ti musel s něčím svěřovat. Navíc jsem už dávno dospělá, takže ti to může být stejně úplně jedno!“

„Tak teď mě dobře poslouchej, Melanie. To, že sis někam odjela a najednou jsi zpět ti asi neprospělo, protože jsi drzejší, než kdy dřív! Teď pořádně vnímej, nebudu to říkat víckrát. Pokud dobře vím, tak rodinu nemáš, takže spadáš pod mojí kontrolu, ne jako v Austrálii, kde sis mohla dělat, cos chtěla. Takže mi budeš všechno hlásit, rozumíš?“ Vyhrožoval jí.

 „Tak teď poslouchej pro změnu ty mě, Severusi.“ zdůraznila jeho jméno. „Dlouho jsem tu nebyla, mnohé se změnilo. Nic nevíš, tak – “

Mrcha! Ještě tohle na mě zkouší.

„Vím toho dost. Rodinu nemáš, to jsem si zjistil, takže mě budeš muset poslouchat, nemáš na vybranou.“ V jeho hlase zněla jasná výhrůžka a posměch. „Budeš dělat, co ti řeknu, a nebudeš odporovat. A budeš mi všechno hlásit.“

„Mýlíš se víc, než si myslíš. Já už pod tvou kontrolu nespadám, a ty nemáš jediný způsob, jak bys mě podle tradic mohl přinutit. Takže jdi dohajzlu a vypadni z tohohle domu, nejsi tu vítán!“

Ironicky se ušklíbl. „Však uvidíme, kdo má pravdu. Podle zákona mám na tebe nárok, protože jsi svobodná a bezdětná. A ty to moc dobře víš.“

„Ven!“

„Jak myslíš, však tobě to taky dojde.“ Dodal výhružně jejím směrem a odešel.

 

Vracel se uličkou zpátky, když ucítil na své ruce štiplavou bolest. To jak ho rozbolelo Znamení Zla.

Poslední komentáře
27.03.2009 11:28:22: Dík za kapču.
22.03.2009 17:13:34: Ten Severus je takovej *****smiley${1}
19.03.2009 19:55:52: pěkná kapitola
19.03.2009 19:04:49: skvělá kapitolka
 
Děkuji Vám za návštěvu mých stránek.