***SANDRATE***

KDE JE VŮLE, TAM JE I CESTA.

Jsem zpět!

Pátá kapitola

Tak jo, tady ji máte, užijte si ji. Příští kapitolu přidám asi ve středu, podle toho, jak se mi bude dařit skloubit písemky a psaní.

Sandrate

-------------------------------------------------------------------------------

Harry byl u Dursleyových už třetím týdnem. Od rána do večera byl u sebe v pokoji, jen občas vyšel, a to jen z toho důvodu, aby si došel na toaletu, nebo pro něco k pití. Skoro vůbec nejedl. V Petunii se snad projevily mateřské city, nebo co, protože i když nevylézal ze svého pokoje, ona k němu občas zašla, aby zjistila, jestli něco nepotřebuje.

To byla velká změna od předchozích let. Dříve na něj byla víc než nepříjemná, možná to mělo původ u žárlivosti na její sestru, i když, kdo ví. Za to chování Vernona Dursleye se drasticky zhoršilo. Dříve si na svého synovce dovolil něco pokřiknout, to ano, ale nic jiného, snad kromě pár facek, mu neudělal.

To je teď změnilo. Pár facek mu už zřejmě nestačilo, používal občas na něj i pásek a tvrdší pohlavky. Snad ho vinil ze ztráty své práce, kde ho vyhodili, protože všechny pouze kritizoval a zaměstnancům z firmy nakonec nezbylo nic jiného, než si veřejně stěžovat u Sdružení firem, kteří mu nakonec dali padáka.

Jediné, co občas Harryho zachránilo od strýcova výprasku, byla jeho teta Petunia. A Dudley? Toho od začátku prázdnin neměl šanci vůbec vidět. Den před jeho příjezdem prý jel se svými kamarády na nějaký tábor. Podle strýce Vernona tam stráví celé léto.

To byl možná tady důvod, proč si na něj dovoloval víc. Nemusel se bát, že by ho Dudley zahlídl, jak ho třeba mlátí opaskem do zad. I když, kdo ví, podle toho, co od začátku prázdnin stačil zachytit, rodinné poměry se tu za těch deset měsíců hodně změnily.

 

Dnes tomu bylo úplně stejně. Zatímco strýc Vernon přišel ráno do Harryho pokoje, řval na něj různá obvinění, proč přišel v březnu kvůli němu o práci a následně mu dal pár ran páskem, teta Petunia dole v kuchyni připravovala léčivý ovar na všechny možné odřeniny, který je naučila Lily, když přišla ze čtvrtého ročníku domů na prázdniny a předělala ho tak, aby si ho mohla vyrobit i jejich milovská matka.

Ano, Lilian byla v lektvarech výborná, pokud se nedá říct vynikající. I když byla Petunia mudla, znala pojmy a věděla, co jaké slovo v tom jejich světě znamená.  Byla u toho, když to její sestra vysvětlovala rodičům. ‚Mít sestru čarodějku se občas vyplatí.‘

Jak vařila odvar, slyšela zezhora rány a řev jejího manžela, jak křičí na svého synovce samé urážlivé poznámky. Bylo jí Harryho líto. Od té doby, co Vernon přišel o práci si myslel, že je to jeho vina. A to i přes to, že Harry byl tou dobou už několik měsíců ve škole. A přestože se mu to snažila vymluvit, on si stál tvrdohlavě za svým a vinil jej ze všeho zlého, co ho v životě potkalo.

Pamatovala si, jak dokonce jednou, když se šla podívat na Dudleyho, našla svého manžela v pokoji jejich syna, jak ho zrovna mlátí páskem! Teď už asi chápala, jak se cítí Harry, a proto se rozhodla být na něj trošku milejší. Koneckonců, jsou rodina, a ta by měla držet pohromadě, zvlášť v těch krušných chvilkách.

Taky se pozeptala Polkissových a Piersových, jestli jejich synové mají jet na léto někam pryč, třeba na nějaký letní tábor. A nejlépe hodně dlouhý, aby Vernon nemohl mít žádnou šanci jejich synovi ublížit.

Teď už zbývá pouze pomoct Harrymu, aby vydržel, než si pro něj přijdou tamti. Věděla, že přijdou, bývá to tak každý rok od té doby, co nastoupil na tu školu.

Zaposlouchala se, a když slyšela nad shodami úplné ticho, rozhodla se, že je nejvyšší čas uzdravit Harryho, pokud nechce, aby se to její manžel dozvěděl. Odložila vařečku, kterou to míchala, na kuchyňskou linku, vzala si ručník, který měla už připravený, a s umyvadlem v rukou vyšla schody, míříc přímo do pokoje jejího synovce.

Opatrně, potichoučku nakoukla dovnitř, a když viděla, že je Harry v pokoji sám a Vernon je v nedohlednu, po špičkách vešla dovnitř a neslyšně za sebou zavřela dveře.

Rozhlédla se po pokoji. Byl tu kupodivu pořádek, nebo alespoň pořádněji, než byste v klučičím pokoji čekali. Za dveřmi byla velká, tmavě hnědá otřískaná skříň, jejíž dvířka už dávno nedovírala a při nejmenším pohybu vrzala. Pod oknem byl stůl a na jednom jeho konci byla klec, která patřila Harryho sově, Hedvice. Zřejmě byla zrovna někde pryč, protože ji nikde neviděla.

Pokoj patřil dříve Dudleymu, měl v něm hračky, které se nevešly do jeho vlastního pokoje. Celkově zhodnotila pokoj jako malý. ‚Až moc malý.‘ Pomyslela si s povzdechem.

Pak zabloudila pohledem k posteli, na níž ležel Harry. ‚Bože, vždyť vypadá jako kost a kůže!‘ zamračila se. Popošla k němu blíž a šáhla mu na čelo. Měl trochu zvýšenou teplotu, ale nijak závažně moc. Byl celý od krve, jak ho Vernon zpráskal.

Proboha, co si Vernon dovolí příště? Už teď je celá od krve a nejspíš v bezvědomí.‘ Přemýšlela, a zatímco přišla až úplně k němu, vzala si do ruky ručník, namočila ho ve směsi, kterou namíchala, a pomalu mu začala opatrně omývat nečistoty z těla. Začala čelem, pokračovala hrudníkem, pažemi, zády – kde to bylo asi nejhorší, a skončila u nohou.

Během doby, co ho omývala, mu neustále šeptala, co se dělo, zatímco byl v Bradavicích. Povídala mu, jak Dudley v pololetí málem propadl, jak si stěžoval na neschopné učitele, kteří nedokážou rozpoznat talent, když ho vidí, jak na velikonoce přijela Vernonova sestra Majorjie, která s sebou opět přivezla ty otřesné psy, a tentokrát i s jedním novým navíc, kterého si Dudley oblíbil a Marge mu ho slíbila.

Dále mu vyprávěla, že si na Vernona v práci začali pracovníci firmy stěžovat a nakonec ho vyhodili, že s jeho povahou ho už jinde od té doby nechtěli, zvlášť po tom, co se ten skandál objevil v novinách.

Někdy se nevyplácí pracovat na vyšších místech, něco se stane a každý o tom hned ví. A od té doby je Vernon povětšinu času doma.

Také se mu zmínila o tom, jak se jejich rodinné poměry drasticky zhoršily, a z Vernona se stává krutý bastard, který si už nevylévá svůj vztek jen na okolí, ale i na své rodině. Na ní a na Dudleym.

Řekla mu, že se hádají čím dál tím víc, a že už ji i několikrát uhodil. Buď za takovou maličkost, jako je neuvaření večeře včas, nebo ta neúspěchy jeho syna ve škole. Stěžovala si mu, jak to všechno svalil na její stranu podivínské rodiny.

Jaktak vyprávěla, začaly jí po tváři stékat slzy. Ještě mu pověděla, že z něj má čím dál tím větší strach, a že v poslední době se zmínil i o rozvodu.

Když si byla jistá, že Harry už je pořádně umytý, odložila ručník do umyvadélka a setřela si z obličeje slzy. Pak Harryho přikryla dekou, co měl odhozenou za postelí, ujistila se, že má všechno, a odnesla věci do koupelny, kde je pečlivě uklidila, aby její manžel na něco nepřišel.

Pak se vydala do kuchyně. Stihla to akorát, Vernon zrovna taky přišel.

„Kdes byla?“ Vyštěkl na ni.

„Byla jsem něco uklidit.“ Odpověděla mu co nejnormálnějším hlasem a doufala, že si nevšiml jejího zaváhání.

„Uklidit…“ Podezřívavě se na ní podíval.

„Ano, uklidit, drahý. Mimo jiné jsem také zjistila, že budu muset v nejbližších dnech vytřít prach a vyluxovat, už se to nedá vydržet. To bys nevěřil, kolik je na poličkách prachu!“ Rozpovídala se, aby ji Vernon přestal podezřívat. „Možná, že bychom mohli pár věcí přemístit z pokojů do přístěnku? Však víš, ty rozbité.“

„Jak chceš, Petunie.“ Odpověděl jí, ale stejně ji vnímal jenom na půl. Začetl se do novin. To bylo dobré znamení, hádka je zažehnána. ‚Uf, to bylo těsné.‘ Oddechla si pro sebe v duchu.

 

Vernon se zrovna vracel domů z dalšího neúspěšného konkurzu o práci, když uviděl Petunii, jak ve stejném okamžiku jako on vchází do kuchyně. „Kdes byla?“ Vyštěkl na ni. Doufal, že nebyla pomoct tomu hajzlíkovi. To by ho totiž opravdu klidným nenechalo. Nejenže kvůli němu přišel o práci, teď by mu měl někdo z jeho rodiny pomáhat? Tak to v žádném případě.

„Byla jsem něco uklidit.“ Tohle mu nesedělo. Sice Petunie byl strašně puntičkářská, co se čistoty týče, ale že by zrovna v úterý dopoledne uklízela?

„Uklidit…“ Ujišťoval se, zatímco si ji podezřívavě přeměřil.

„Ano, uklidit, drahý. Mimo jiné jsem zjistila, že budu muset v nejbližších dnech…“ V tuhle chvíli ji už přestal poslouchat. Stačilo mu ujištění, že nebyla za tím parchantem, ale jelikož už stihla zjistit, že musí utřít prach, nebo co to vlastně blábolila, starat se o Pottera by nestihla. Tak dlouho pryč zase nebyl. Sednul si za stůl, vzal si noviny a začetl se. Ještě se ho sice ptala, ale odbyl jí příkrým a nezúčastněným hlasem.

Pak si vzpomněl, že se jí chtěl ještě zeptat na její oficiální názor k jejich rozvodu, protože papíry už pro jistotu zařídil. Stejně by jim to už dlouho nevydrželo.

Za ty roky, co jsou spolu, se každý určitým způsobem změnil. Ona na něj už nebyla tak příjemná a neměli už žádné společné zájmy. On zas zjistil, že mu víc vyhovuje život o samotě.

Po večeři jí podal návrh a celou dobu se na ni při tom díval. Chvíli se mu zdála smutná, ale pak to hodil za hlavu. Zrovna se dohodli na tom, že Dudley zůstane u ní a podepsali papíry, když se ozval domovní zvonek…

 

Poslední komentáře
02.02.2009 20:27:42: alexkleo.webgarden.cz: Tak to si ještě počkáš smiley drahokam: Kdo ví... Anna a Viky: Děkuju, potěši...
02.02.2009 11:14:20: Hmmm, kdo to přišel? No, jsem zvědavá na pokráčko.
01.02.2009 20:46:52: Pěkná kapitolka, jsem zvědavá, kdo jde na návštěvku, žeby sirius? ten se bude asi divit, až najde Ha...
01.02.2009 20:38:09: Pěkná kapitola, těším se na další kapitolu.
 
Děkuji Vám za návštěvu mých stránek.