***SANDRATE***

KDE JE VŮLE, TAM JE I CESTA.

Jsem zpět!

První kapitola

Je to spíš takový druhý prolog, než kapitola.

Sandrate

----------------------------------------------------------------------------

Sirius měl dojem, jako by padal strašně dlouhou dobu a strašně špatně se mu dýchalo.

Ještě chvíli a asi se udusim‘ pomyslel si. Když už opravdu začínal mít dojem, že se začíná pomalu dusit, najednou vše přestalo.  Objevil se na nějaké mýtince, kde to všude jen kvetlo.

„Páni!“ prohlásil, zatímco se rozhlížel kolem dokola. Sice viděl překrásnou mýtinku s květama, ale nikde okolo nic jiného nebylo.

„Skvělý, co teď?“ zaklel nahlas a odpovědí mu byl pouze povědomý veselý hlas, který mu našeptával: „Zkus se třeba projít.“ A tak to zkusil.

„No jo, ale kam?“ odpovědí mu bylo pouhé slabé zasmání, u kterého by mohl odpřísáhnout, že už ho někde slyšel.

„Tak si vyber, máš… no, řekněme, že máš neomezený výběr možností, prostě si jednu z nich vyber a jdi.“

„No to teda dík!“ ale už uvažoval, kterou cestou se vydá.

„A je jedno, kudy půjdu?“

„Ano, jakoukoli cestou se vydáš, dojdeš do cíle“ tentokrát ten hlas byl o něco ženštější.

„A co je to za cíl, kam dojdu?“

„K nám.“

„Kdo vlastně jste? Zdáte se mi povědomí…“

„Dočkej času, jako husa klasu.“

„Ne, vážně, kdo jste?“

„Hele, čím dýl to budeš oddalovat, tím víc se načekáš, tak to přestaň okecávat, nestůj na jednom místě jak solnej sloup a pohni kostrou.“ Odpověděl mu opět ten tolik známý mužský hlas.

„No jo, no jo, vždyť už jdu…“

Sirius se teda rozešel rovně přes tu louku. Už šel asi deset minut a pořád jen louka, louka, louka…

‚Zachvíli z toho cvoknu‘ Ale najednou se před ním objevil velice známý dům. Byl dvoupatrový, vypadal velice moderně, ale přesto z něj byla cítit taková ta starodávnost. Před domem byla menší zahrádka s překrásnýma květinama.

Pak si vzpomněl, že ten dům vlastně zná. Přesně v takovém bydleli jeho dva přátelé, než je Voldemort zabil.

Že by oni?‘ Zeptal se sám sebe, nepatrně se pousmál, otevřel branku u plotu, a vešel do zahrádky. Zastavil se přede dveřmi a jako slušně vychovaný člověk dvakrát zaklepal.

Chvíli musel čekat, ale pak zaslechl kroky jdoucí směrem k němu a dveře se otevřely…

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tak co, kdo myslíte, že tam může být?

Poslední komentáře
24.01.2009 14:36:05: Díky za komentáře, za chvíli přidám další kapitolku
24.01.2009 12:59:57: Musím souhlasit s Rkisou, že se podle té první kapitoly ještě nedá usoudit jaká bude celá povídka, a...
24.01.2009 09:53:53: tak sem zavítala na tvé stránky, z první kapitoly se dá těžko soudit jaké kvality příběh bude, ale t...
 
Děkuji Vám za návštěvu mých stránek.