***SANDRATE***

KDE JE VŮLE, TAM JE I CESTA.

Provdána

Čtvrtá kapitola

"Ginevro! No tak, Ginevro!" Ozývalo se ještě spícím domem. Unaveně se posadila na posteli a protáhla se.

Takhle to šlo už skoro dva týdny. Velmi brzy ráno ji probudil jeho hlas, aby mohla uvařit snídani. Co záleželo na tom, že tu jsou skřítci? Jemu to bylo jedno. "Něco se od tebe očekává, tak to koukej dělat!" Zařval na ni, jen co rozrazil dveře do jejího pokoje. "Ty jsi ještě v posteli?" Obořil se na ní.

"Vždyť už jdu. A vůbec, copak vy budete snídat ve tři čtvrtě na pět?"

"Na tom snad nezáleží, ne? Jsi moje manželka, musíš mě poslouchat." Opřel se o zárubeň dveří a přimhouřenýma očima se na ni díval.

"Snad mohu mít trochu soukromí, nebo i tohle je pro vás příliš?"

"Jistě, jistě" Odsekl a vyšel ze dveří. "A hni sebou!"

 Smutně si povzdechla. Takhle to bylo každý den. Jen ji vzbudil, aby připravila snídani, pak si šel sám znovu lehnout. Její úkol byl uklidit dům po několika-denních návštěvách jeho hostů, a že zanechali nepořádku! Zbytek dne strávila v pokoji a četla si. Tedy kromě přípravy jídla a uklízení. Zásoby na přípravu jí naštěstí nosili skřítci.

Po dvou týdnech neustálého přemáhání a nevyspání byla totálně vyčerpaná. A jako by to nestačilo, bylo jí hodně často špatně od žaludku, i když nic špatného nesnědla. A pak ty sny - zjevoval se v nich Harry a mluvil s ní. O čem, to si nepamatovala. Jen věděla, že byl nesmírně šťastný a prosil ji, aby ještě chvilku vydržela, že už to nebude dlouho trvat a bude se jí dařit líp.

Vzpomínka na jejího manžela ji zabolela, což jí k náladě moc nepomohlo - spíš se to zhoršilo. Už to opravdu dlouho nevydrží.

 

„To nemůžete myslet vážně, Brumbále!“

„Naprosto.“

„Ale vždyť je to absurdní!“

„Uklidni se a poslouchej, Severusi.“ Nařídil svým klidným hlasem Albus Brumbál.

„Ne, vy poslouchejte. Ne, že bych proti tomu měl nějaké obrovské výhrady, ale pochybuji, že je ten idiot – „

„Ministr Popletal, Severusi.“

„ – natolik hloupý, že by se nechal takhle obalamutit.“ Pokračoval, jako by se nic nestalo. „Museli bychom mít důkazy, a to velmi dobré. Samotné slovo nám nestačí.“

„Jak jistě víš, národ bere Ginny stále jako manželku Harryho Pottera. Tudíž nepochybuji, že se jim příčí Korneliův nápad, a že by byli schopni v případě nouze svědčit proti němu. Nejdřív by se ovšem musely shrnout všechny důkazy, které máme a pak uspořádat soud.“

„To by nemělo dlouho trvat, když uvážím, co všechno již víme.“

„Přesně tak.“

 

Opět se uchýlila k jejímu častému odposlouchávání za dveřmi. Zatím se to vyplácelo, nepřišli na ni. Jen se divila, jestli opravdu nemají ponětí, že je odposlouchává, nebo jen předstírají. Položila těsněji své ucho ke dveřím.

„ – možné, aby jim to vyšlo.“

Takže někdo něco plánuje?‘ Blesklo jí hlavou.

„ – nedostanou, nemají šanci.“ „A jestli se o to pokusí?“ Ozval se další hlas. „Tak velmi zaplatí.“ „Co když svolají soud?“ „Potřebují důkazy. A pochybuji, že by se ta holka odvážila jen ceknout, na to má až velký strach.“

Ta holka? Ta holka?‘ Hysterčila v duchu. ‚Však já jim ještě ukážu.‘ Ale pak se zamyslela. Podle rozhovoru, který vyslechla, někdo něco plánoval… Nějaké líčení. Při troše štěstí by to mohl být Brumbál. Jen to nějakou dobu vydržet a předstírat poslušnou paničku ministra kouzel.

 

Utekly další dva dny. Podali oznámení do novin tak, aby na to ministr nepřišel. Teď jen netrpělivě přecházel po svých komnatách a čekal na sovu, než mu donese nejnovější výtisk. Pokud tohle všechno vyjde, pokud uspějí, bude volná.

Konečně!‘ Vykřikl málem nahlas, když uviděl z dálky přilétat sovu, která mu denně nosila čísla Denního věštce.

Nebylo třeba listovat, stačilo pohlédnout na titulní stránku. Domníval se, že tentokrát Holoubková napsala pravdu. Ještě aby ne, když jí tolik připlatili.

 

Soud s manželkou ministra kouzel!

Včera pozdě večer nás anonymní zdroj informoval, že bude probíhat soud o osudu bývalé manželky Chlapce, který přežil. A tentokrát bude přístupný veřejnosti!

Ano, je to tak. Náš zdroj se domnívá, že nedávný soud, který předal Ginny P. do péče Korneliuse Popletala, byl nedůvěryhodný, plný podplatků, ale hlavně - neveřejný.

I když se ministr brání tím, že nechtěli do celé této záležitosti zaplétat ostatní lidi, kterým do tohoto nic není, obecenstvo se domnívá, že právě naopak.

Pokud bych měla citovat jednoho z mnoha, bylo by to nejspíš tento výrok: „Nikdo nemá právo zasahovat do soukromého života jiné osoby. Tudíž pokud si paní Potterová nepřála stát se ženou nynějšího ministra, měl být návrh zamítnut.“

Takový názor má většina Anglie. Ale až nyní se lidé dohodli, že uspořádají tzv. Protestní soud, ve kterém se vše přezkoumá, a paní P. bude moci vyjádřit svůj vlastní názor.

Kdy se bude konat, zatím není jisté, ale předpokládá se, že příští úterý nebo středu.

Další informace se k nám bohužel nedostaly, ale jako většina nebudeme u líčení chybět, tudíž vám přineseme novinky v dalších číslech.

Napsala: Rita Holoubková

S tímhle byl spokojený. Neprozrazovalo to skoro nic, ale přesto hodně. Jedno té ženské musel uznat. Dokázala nalákat čtenáře. ‚Chci vidět tvůj výraz, Popletale, až se proti tobě všichni vzbouří.‘ Ušklíbl se, a dobrá nálada mu vydržela po zbytek dne.

Poslední komentáře
21.06.2009 11:24:46: Paráda, doufám, že jim soud vyjde a mohla by se Ginny odstěhovat do Bradavic smiley${1}
20.06.2009 20:31:49: Hezká kapitola, těším se na další.
20.06.2009 15:22:11: Těším se na ten soud a doufám, že jim to vyjde. Doufá, že přídáš brzo.
20.06.2009 14:36:13: Já si to myslela! Jupí, uhodla jsem! Moc krásná kapitola, těším se na další.
 
Děkuji Vám za návštěvu mých stránek.